První éra po založení

Klub se v prvních deseti letech zúčastnil několika soutěží, kde vydobyl několik medailí a dvě čestné ceny. Roku 1883 uspořádal výlet do Drážďan, příští rok do Brandýsa a v roce 1885 dokonce sám uspořádal závody, kterých se zúčastnili i zahraniční veslaři. V těchto závodech klub získal jako vítěznou památku cenu města Mělníka: stříbrný pohár s městským znakem. Roku 1889 účastnil se klub závodů v Roudnici se třemi loděmi a všemi třemi také vyhrál.

Pořádány byly i klubovní slavnosti, jako například v roce 1905 k 490. výročí Husovy smrti, kdy byla pořádána Regata ku poctě Husově. Nejvýznamnější událostí staly se však výroční plesy pořádané od roku 1906.

Činnost okolo roku 1910-1913

Co se týče závodní činnosti, nebylo ze začátku příliš mnoho příležitostí. V podstatě byly závody pouze v Praze, vyjímečně pak v Roudnici a Litoměřicích. Zde však byly spravovány německými kluby, které sami přihlášky od českých oddílů nepřijímaly. Ani otázka tréninků nebyla tak žhavá. Klubovní život se rozvíjel hlavně o svátcích a prázdninách.

V této době se začala ujímat kanoistika jako sport turistický. Právě této činnosti se mělničtí veslaři věnovali, takže došlo i k sjíždění českých řek. Jindy zas byly podnikány výlety na gigových lodích do okolních vesnic, případně vícedenní výlety do Nymburka nebo i Drážďan. Naopak veslaři z německé Pirny a Drážďan se čas od času objevovali na Mělníce při svých jízdách z Prahy domů.

Po roce 1918

Po první světové válce se život ve veslařském klubu začal přeci jen pohybovat sportovnějším směrem. Začalo se s pravidelným a pilným tréninkem a dostavily se i první úspěchy. Došlo i k pořádání závodů na Mělníce. Rok 1921 znamenal vůbec rozvoj činnosti sportovní, ale i společenské. Podnikány byly výlety s mládeží, došlo i na noční projížďky po Vltavě za doprovodu kytary a zpěvu. Čas byl i na činnost sokolskou a divadelní v nově vzniklém ochotnickém spolku "VOJAN". Každoročně se konal ples, mikulášská zábava a na konci sezóny "Žába".

Konec dvacátých let

Život ve veslařském klubu ke konci dvacátých let už zcela jasně spočíval v přípravách a trénincích na závody a činnosti závodní. Tuto dobu zdobí mnoho slavných jmen a úspěchů mělnického veslování. KVM měl i zastoupení na světových soutěžích včetně olympijských her.

Když v roce 1927 tehdejší předseda klubu otec Vaina jel autem do Prahy na finále primátorských osmiveslic, dostihl dva statečně klusající chlapce, kteří rovněž mířili do hlavního města. Byli to stipendisté z klubu, kteří se z nedostatku finančních prostředků vydali pěšky ku hlavnímu městu, aby mohli na vlastní oči sledovat boj svých druhů o štít pražského primátora! A nebyli zklamáni. Ten rok mělnická osma vyhrála. O šest let později v roce 1933 přidaly mělnické barvy tuto trofej do své sbírky podruhé a v roce 1937 potřetí.

Druhá světová válka

Sportovní činnost byla zpočátku pozastavena a k tomu se přidala v roce 1940 povodeň, při níž nás opustila loděnice. Přes úskalí války se však hlásili noví členové, zvláště z řad mládeže. Ani během války tedy sportovní činnost neustala nadobro a klub se se svými členy zúčastnil mnoha závodů. Vše změnil až rok 1945. Co chvíli byli někteří veslaři nezvěstní, přidávajíce se k partyzánům a sportovní činnost ustala v očekávání prvního mírového dne. Až přišel 9. květen 1945, osudný nálet na Mělník a zbloudilá bomba proměnila loděnici a veškerý veslařský materiál v hromadu nepotřebných třísek. Budoucnost mělnického veslování se jevila černě. Přesto se v příštím roce zúčastnili mělničtí primátorek po obětavém tréninku. Vítězství bylo na dosah, ale kolize se soupeřovou lodí zmařila vše. Přesto mělničtí protest nepodali a výsledek kompromisně přijali. Vždyť šlo především o to zúčastnit se a závody sledovali desetitisíce diváků.

Po druhé světové válce

Bylo třeba začít v podstatě od začátku. Z mělnického veslařství zbyly jen dosažené úspěchy, tradice, několik věrných členů a hromada trosek klubovny na břeku řeky. Hlavní důraz byl kladen na vypěstování dorostu a tak po několika letech Mělník opět startuje na závodech.

To už se píší léta 60. a v nové loděnici se začíná rozvíjet poklidný veslařský život, plný veslařských úspěchů a nenarušován válkami, ani jinými pohromami.